úterý 2. února 2016



Než jsem tě poznala 


                   Autorka: Jojo Moyesová

                   Přeložila: Lucie Mikolajková

                   Vydáno: Nakladatelství Ikar, 2013

                   Počet stran: 407


Anotace: Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud. 


Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivního Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise… 
Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje. 



Setkali jste se někdy se jménem Jojo Moyesová? Pokud se čas od času chodíte podívat do knihkupectví, jistě je vám alespoň příjmení povědomé, ne-li dobře známé. Proč se ptám?
Tato úspěšná autorka napsala knihu, kterou miluje snad každý, kdo ji četl. Ale byla autorka stejně úspěšná i pro mě? Povedla se jí kniha opravdu natolik, abych i já dokázala ocenit její tvorbu a přesvědčila mě o svém talentu?

Úvodní kapitola se odehrává ještě v době, kdy je Will Traynor zdravý muž. Miluje adrenalinové zážitky a vše, z čeho by se mu rozproudila krev v žilách. Se svojí přítelkyní plánuje dovolenou. Bohužel mu jeho štěstí a chuť do života nevydrží nadlouho. Stane se "obětí" nehody. Právě zde Willova chuť do života končí. Z Willa se stává kvadruplegik s diagnózou C 5/6 ; navždy upoután na vozík, bez naděje na zlepšení. Může se to jen a jen zhoršovat. Will se se svojí diagnózou nechce smířit. Je to energický a mladý muž...

Poté se dostáváme k další kapitole, kde autorka preferuje psaní v ich - formě. Příběh začíná vyprávět mladá, hezká, optimistická a hlavně upovídaná Louise. Louise je 26 let, má přítele, se kterým chodí již 6 let a musí živit celou svoji rodinu. Dědečka, rodiče, a sestru s jejím malým synem. Jenže jednoho dne přijde o práci v kavárně a tím se jí i Louisině rodině převrátí celý život naruby...
Jak už jsem zmínila, Louise je velice optimistická a upovídaná. V kavárně, kde pracovala, znala své pravidelné zákazníky, příběh každého z nich. Myslím, že autorce se hlavní postava velmi povedla. Připadala jsem si, jako bych ji znala odjakživa. Možná je to tím, že jsme si v něčem podobné - v tom, že ani jedna nevíme, co si počít se životem. Nemáme jasný cíl. Proto jsem dokázala pochopit její charakter i její myšlení a většinu reakcí.
Na druhé straně tu máme Willa. Po pár letech se z něj stal člověk, který už nevěří, že by mu život přinesl něco dobrého, jako kvadruplegik musí snášet bolest - jak fyzickou, tak tu duševní. Skoro vůbec nechce mluvit a je velice náladový. Občas mi dokázal lézt na nervy, ale pokud se podíváme na jeho situaci, není se čemu divit.
Ale jak se tito dva rozdílní lidé mohou v životě setkat?
Z jistých důvodů se Louise stane Willovou ošetřovatelkou. Najme si ji jeho matka. Ze začátku se Louise s Willem moc nemusí a mluví spolu co nejméně, ale časem si k sobě dokáží najít cestu.
Jak asi řekne spousta lidí, je to "slaďárna". Ano, to opravdu je. Ale smysl této knihy není jen v na první pohled hloupoučkém a velice jasném příběhu. Dozvídáme se spoustu věcí z života obou hlavních hrdinů. Hlavním smyslem knihy není pouze fakt, že by se do sebe tito dva lidé mohli zamilovat, ale to, za jakých okolností a proč spolu ze začátku musí trávit tolik času. Tím chci říct, že je důležité právě to, proč se Louise stane ošetřovatelkou právě Willa Traynora...
Celý děj knihy se odehrává v průběhu půl roku. Právě čas je jednou z věcí, která hraje v této knize velmi významnou roli. Ač se nezdá, za tak poměrně krátkou dobu se může stát spousta věcí. Někdo toho neprožije tolik ani za celý život.
Ze začátku jsem si říkala, zda uvěřím příběhu, který píše Jojo Moyesová. Je to opravdu reálné, aby to byla pravda?
Vlastně... Proč ne? Život je dostatečně bláznivý a může se stát ledasco.
Ocenila jsem, že autorka nepíše knihu pouze z pohledu Louise, ale nechává nás nahlédnout do hlav několika dalších postav. Tedy kromě Willa samozřejmě. Toho už musí pochopit každý sám a po svém...
Do hlav ostatních postav nás nenechává nahlédnout mnohokrát, ale tyto kapitoly přicházejí pro oživení vždy v ten správný čas.
Zatím jsem evidentně našla pouze samé klady. Existují však i nějaké zápory?
S odstupem času - jeden zápor na této knize vidím. Pokud vás příběh opravdu pohltí, zjistíte, že i přes skutečnost, že kniha má 407 stran, se vám bude zdát poměrně krátká.
Ještě jednou chybkou na dokonalosti je pro mě to, že žádná kapitola není vyprávěna z pohledu Willa. Ale pokud bereme knihu jako celek, vůbec ničemu to nevadí.
Autorka nás občas nechává ve veliké naději, jindy zase v naprosté bezmoci. Ne jednou jsem měla chuť přijet k ní domů a nakopat ji do zadku. Ale bez naděje a beznaděje by to nebyl život. A bez života, jenž Jojo dokázala vdechnout všem postavám, by nevzešla tato úžasná kniha!
A tímto se vracíme k mojí původní otázce. Dokázala mě kniha přesvědčit, že Moyesová je tak vychvalovaná právem? Přesvědčila mě o svém talentu?
Odpovědí na všechny mé otázky se stává jedno velké ANO. Jojo dokázala z na první pohled banálního příběhu, u kterého není velká pravděpodobnost, že se někomu v životě stane, vykouzlit něco naprosto neuvěřitelného. Na konci mi ukápla i nějaká ta slzička. A to se stává málokdy.
Když to vezmeme ze všech stran, slovy se vůbec nedá popsat, jaké ve mně kniha s tímto příběhem vzbudila emoce. Mohu bez obtíží říct, že jsem mezi knihami našla dokonalost. Ano, dokonalost. Vidíte dobře. Jsem si jistá, že mě žádná kniha už nikdy tak nezasáhne, jako právě Než jsem tě poznala. Proto koukejte běžet co nejdříve do knihkupectví nebo nějaké z knihoven a přečtěte si tuto knihu. Neprohloupíte. Třeba se začnete dívat na život z jiného úhlu pohledu. Stejně, jako já...


Hodnocení: 100%

O autorce: Narodila se v roce 1969 v Londýně, je to britská spisovatelka a novinářka. Je jednou z mála autorů, kteří dvakrát získali cenu za nejlepší romantickou novelu roku. Její kniha byla přeložena do 11 světových jazyků. Mezi nejznámější knihy patří: Než jsem tě poznala; Poslední dopis od tvé lásky.



Žádné komentáře: