pondělí 7. března 2016


Zmizelá


      Autorka: Gillian Flynn

      Překlad: Drahomíra Michnová

      Vydáno: Knižní klub, 2013

      Počet stran: 528


Anotace: Zdálo se to jako ideální manželství. Zdání však může vražedně klamat… Amy Elliottová Dunneová zmizela v den pátého výročí svatby. Nick Dunne, její muž, je po sérii nalezených důkazů obviněn z vraždy své ženy. Nick prohlašuje, že nic nespáchal, Amyini přátelé a zápisky v jejím deníku tvrdí opak. Kdo má pravdu? Jak ji poznat? A pokud je Nick nevinný, kam se poděla Amy? 


Kriminální psychologický román americké spisovatelky Gillian Flynnové se brzy po svém vydání v roce 2012 stal doslova literární senzací, kultovní knihou a fenoménem – dodnes figuruje v první desítce žebříčku bestsellerů New York Times, v USA byl nejprodávanějším thrillerem roku, vyšel ve 29 jazycích a 42 zemích, byl zařazen do užší nominace na prestižní Orange Prize… a oslovil pochopitelně i filmové tvůrce: režie adaptace – k níž scénář napsala sama Flynnová – se ujal David Fincher (Klub rváčů, Sedm, Muži, kteří nenávidí ženy), hlavních rolí Rosamund Pike a Ben Affleck.


Na jedné straně vyprávění Nick, manžel. Na straně druhé Amy, jeho žena, vyprávějící minulost prostřednictvím svého deníku...
Abych řekla pravdu, ze začátku mi moc hlavní postavy sympatické nebyly. Říkala jsem si: Moc ideální pár, pak to přejde do nějaké extrémní brutality a já tomu nebudu věřit. Zmizelá se ze začátku tváří jako detektivka, kde je během první poloviny jasné, kdo je vrah nebo kdo Amy něco provedl. 
Jenže kdyby to byla detektivka celou dobu, proč by ostatní tvrdili že kniha je velice významným thrillerem? 
Ano, od začátku se kniha motá kolem policistů, kteří vyšetřují, ale v polovině dochází k zajímavému zvratu. Jakému? Nemohu prozradit, protože to se stává pointou celé knihy. Bohužel pro mě, dívám se ráda na detektivky a thrillery v televizi, takže jsem něco takového vlastně očekávala. 
Jenže naprosté vyvrcholení tohoto příběhu dokázalo překvapit i mě. Představovala jsem si několik verzí konce již během čtení, ale tohle by mě opravdu nenapadlo. Takhle si s námi zahrávat! Gillian, styď se!  
Kdo se prokouše vyšetřováním a dostane se ke zvratu, začte se do knihy hluboce a nebude se moci odtrhnout. Stejně jako já. Spisovatelka dokázala brilantně popsat charaktery hrdinů a během celé knihy nám pomáhá pochopit jejich chování. Ve svém na první pohled tuctovém psaní ukrývá diamant, který v průběhu stránek obrušuje, až získává svoji pravou podobu. A mohu vám říct, že psaní se vám ihned přestane zdát tuctové. Vlastně proč to neříct na rovinu, Gillian píše skvěle. Dokonce lépe, než skvěle. Dokázala si promyslet zajímavý námět do jediného puntíku. Neudělala nikde žádnou chybu, nic, kde bych si řekla: Teď jí to nevyšlo, teď to nedává smysl.
Smysl to dává a některým po dočtení může jít mráz po zádech, jaký je v celém příběhu smysl. 

Kniha je dobře hodnocená, všichni kolem mě ji vychvalují, chci si ji samozřejmě přečíst také. Zádrhel je ale v tom, že od knihy očekávám mnoho. Více, než mi Flynnová i přes to všechno může nabídnout. Nemohu ale říci, že bych čtení litovala. Ne, nelituji. Přečetla bych si knihu znovu? Nevím. Po delší době asi ano. Ale uvažovala bych, zda si znovu přečíst knihu nebo se radši místo ní podívat na film.
Vidíte dobře. Uvažuji o filmu! 
Dám vám ale malou radu. Pokud se rozhodnete pro Zmizelou a dočtete ji, nedívejte se hned na film stejně jako já. Sledovala jsem každý jejich pohyb, každou změnu/chybu, kterou režisér udělal - možná záměrně, aby film neměl 5 hodin. Pozorně jsem poslouchala, abych mohla kritizovat co všechno neřekli a proč to není tak jako v knize. S odstupem času si ale začínám uvědomovat, že kniha je oproti filmu trošku "rozvleklá". Film je svižnější, svým způsobem napínavější. Nemusí ale sednout každému. A já se mu divit nebudu. V jednu chvíli jsem si říkala: Snad to nebude jako 50 odstínů... Ale nebylo. Naštěstí. 
Musíte sami zjistit, zda se vám více líbí film nebo kniha. A to nezjistíte, pokud nezkusíte obě varianty...

Hodnocení: 85%

Žádné komentáře: