čtvrtek 24. března 2016




Zmrzlinové sedmé nebe


     Napsala: Abby Clementsová

     Přeložila: Magda Pěnčiková

     Vydáno: Nakladatelství Argo, 2014

     Počet stran: 271


Anotace: Když Imogen a Anně náhle zemře babička a odkáže jim cukrárnu na pláži, jejich životy se převrátí naruby. Jenže staromilská retro cukrárna potřebuje zoufale získat zákazníky, jinak dědictví babičky Vivien zmizí nadobro. Blíží se léto a Anna s Imogen se rozhodnou, že to nevzdají a že právě jejich zmrzlinárna se dostane na mapu gurmánských zážitků na jižním pobřeží Anglie. Jenže zatímco Imogen zůstane za pultem, Anna se vydá do Itálie pochytat nejnovější trendy ve světě zmrzliny – a přitom zjistí, že práce po boku špičkových odborníků může přinést nejen nové znalosti…


Není to tak dlouho, co jsem opět měla volné odpoledne a nechtělo se mi domů. Proto jsem zašla do knihovny. Chodím kolem poloprázdných regálů s knihami, koneckonců - je pozdní odpoledne, co jsem tak mohla čekat? A najednou, na jednom z nich, objevím právě Zmrzlinové sedmé nebe. Kniha mě zaujala už svojí obálkou, sáhnu tedy po ní. Přečtu si anotaci a ejhle: je to přesně ten žánr, který se mi již dlouho nedostal pod ruku. Přišla jsem domů a ihned začala číst...

Jenže nevím, čím to je, ale ze začátku jsem se nemohla do příběhu začíst. Asi právě proto jsem knihu četla celé 2 týdny. Nicméně jednoho večera jsem se do knihy ponořila a četla tak dlouho, dokud jsem nebyla na poslední straně. Říkala jsem si: Jak je to vůbec možné? Ze začátku jsem k tomu přistupovala spíše pasivně!

Je to úplně jednoduché. Ponořila jsem se do děje a představovala si, že jsem jednou ze sester. Kterou? No přece Imogen! Kniha nás zavádí do Anglie, kde neustále prší. Přímo do Brightonu, na místo, kam bych se jednoho dne chtěla podívat. Ze začátku ještě žije babička Vivien a má svoji cukrárnu. Z Anglie se ale ihned přesuneme na slunné pláže Asie, do Thajska. Na pláži žije Imogen, Annina sestra, která neustále touží po dobrodružství. Jenže jednoho dne babička zemře a sestry mají převzít cukrárnu.
Co si myslíte, jak to asi dopadne?

Myslím, že všichni moc dobře víme. Romány pro ženy končí vždy stejně.

Kniha je velice čtivá a nenechá vás spát. Osoby a jejich chování dokázala Clementsová vystihnout vskutku bravurně. Neustále jsem se těšila, co další strana přinese a zda se mi na tváři objeví slzy smíchu nebo smutku. A musím říct, že na smutek při čtení opravdu nebude čas. Děj je sice velice předvídatelný, ale i přesto krásný a neuvěřitelně si u něj odpočinete. Netvrdím, že by se příběh mohl stát každému. Narovinu - kdo může o sobě říct, že má babičku vlastnící cukrárnu?

Ve druhé části nás kniha přenáší do letní Florencie. Nikde ani mráček, nádherné budovy, milí lidé. Právě tato část se mi líbila z celé knihy nejvíce. Nejspíš se projevila moje touha cestovat a cestování s Annou mně naprosto vyhovovalo. U pasáží, odehrávajících se v Itálii jsem se proklínala. Proč? Z jednoho prostého důvodu. Knihu čtu na začátku jara, ale z Florencie sálá léto, chuť italských pochoutek je popsána jednoduše tak, že byste nejraději ochutnali také a když se celý příběh točí kolem zmrzliny, je to téměř nesnesitelné.

Jediné, co mi na knize trošku vadilo, byly překlepy a různé pravopisné chyby. Ale za to spisovatelka opravdu nemůže.

Během čtení jsem se neustále usmívala, a proto Imogen a Anna zůstanou v mém srdci. Do Imogen jsem se ne jednou dokázala vcítit a zároveň ji za mnohé věci obdivovat. Zmrzlinové sedmé nebe vás zcela jistě pohladí po duši. A pokud ne, máte smůlu...

Hodnocení: 90%


Žádné komentáře: