čtvrtek 30. června 2016

Rudá královna



                  Napsala: Victoria Aveyard

                 Přeložila: Alžběta Kalinová

                 Vydáno: Albatros Media - CooBoo ; 2015

                 Počet stran: 360


Anotace: Chudobou sužovaní Rudí jsou prostí občané žijící pod krutovládou Stříbrných, špičkových válečníků s božskými schopnostmi. Sedmnáctiletá Mare Barrowová patří mezi Rudé a bere to jako fakt, na kterém se nikdy nic nemůže změnit. Podaří se jí získat práci ve Stříbrném paláci, uprostřed těch, které z duše nenávidí. A rychle odhalí, že navzdory barvě své krve dostala do vínku také jednu vražednou schopnost. Takovou, která může ohrozit a svrhnout vládu Stříbrných. Ale se sílou je nebezpečné si zahrávat. Kdo může v tomto světě rozděleném krví vyhrát?

Napínavý světový bestseller, který si mohli přečíst čtenáři již v 25 zemích po celém světě.


Když jsem knihu otevřela poprvé, netušila jsem, co od Rudé královny čekat. Půjčila mi ji kamarádka a já si nepřečetla ani anotaci! 
Podívala jsem se na obálku, která mě ihned zaujala a bylo rozhodnuto. Knihu si musím okamžitě přečíst - jak jinak, že... 
Asi proto jsem od knihy neměla žádná očekávání a mohla mě pouze překvapit. A to se jí také povedlo. Překvapila mě víc než mile. Mare Barrowová byla skvělá hlavní hrdinka - silná osobnost, přesvědčená o všem co dělá, pro svoji rodinu by udělala cokoliv. 
Ostatní postavy, které se stávaly postupem času stejně důležitými, jako Mare, jsem si později zamilovala. 

Spisovatelka píše svým způsobem naprosto kouzelně, takže si musíte styl psaní okamžitě zamilovat. Jenže zároveň píše trošku nelogicky. Doteď nevím, zda se děj odehrával v daleké budoucnosti, nebo kdy jindy. Jednu z hlavních rolí hraje v knize elektřina. A to je kámen úrazu. Popis míst a všeho kolem Mare poukazuje na dávné doby (možná středověk?), ale najednou je všechno na elektřinu a to mi tam jednoduše nesedělo.

Také jde vidět, že se spisovatelka inspiruje od ostatních. Téma jako takové je naprosto odlišné, ale díky bydlení a chování hlavní hrdinky mi kniha velmi připomínala Hunger Games, díky paláci, ve kterém se ocitla a následným událostem v něm jsem si připadala jako v Selekci (kterou jsem ovšem četla až později). Další (menší) mínus dávám knize proto, že dle mého byla předvídatelná. Věděla jsem jak to dopadne, ale pořád jsem si to nechtěla přiznat. Takových knih čtu dost, takže mě už hned tak něco nepřekvapí. 

Vypsala jsem tu sice samá negativa, ale i přesto se mi kniha líbila a těším se na další díl. Na knize oceňuji, že na konci do sebe vše zapadá a dává smysl (po dějové stránce). Jen vám nedoporučuji číst knihu zároveň se Selekcí - nebo aspoň ne moc brzo po sobě. Bude se vám děj jedné knihy plést s druhým.  

Hodnocení: 80%

Žádné komentáře: