úterý 12. července 2016

Dívka, již jsi tu zanechal


                Napsala: Jojo Moyesová

               Přeložila: Lucie Mikolajková

               Vydáno: Ikar , 2015

               Počet stran: 419

Anotace: Píše se rok 1916, když francouzský malíř Édouard Lefevre odchází bojovat na frontu. Jeho mladé manželce Sophii zůstává na památku její portrét, na svou dobu poněkud nezvyklý. Poté co městečko, kde Sophie žije, padne do rukou Němcům, ocitají se jeho obyvatelé na hranici absolutní bídy a pro kousek chleba musejí často dát všanc i holý život. A tehdy Sophiin portrét upoutá pozornost nového Kommandanta. Německý důstojník je obrazem doslova posedlý a Sophie je odhodlaná riskovat cokoliv, jen aby mohla znovu spatřit svého muže...


Poté, co jsem přečetla Než jsem tě poznala (ZDE), jsem si slíbila, že si od Jojo přečtu úplně všechno. A právě mi pod ruku přišla Dívka, již jsi tu zanechal. Odešla jsem od všeho rozečteného a okamžitě se vrhla na tuto knihu.

Byla jsem velmi překvapená, že kniha má dvě dějové linky, jedna je z první světové války a druhá popisuje 21. století. Jakmile jsem to zjistila, byla jsem nadšená. Knihy, které jsou psány v průběhu času, zbožňuju. Jenže poté, co jsem se ocitla na konci vyprávění příběhu z války, jsem si uvědomila, že na naše 21. století vůbec nejsem zvědavá. Ne! Já se chci dozvědět víc o Sophii a její rodině! Jak to všechno nakonec dopadlo? Naprosto mi vyhovoval styl vyprávění, zvykla jsem si na dobu, postavy a vše co k tomu patří. Najednou jsem se ale ocitla ve století jedenadvacátém. A byl to tedy pořádný šok! Všude mobily, po romantickém venkově z první světové války se slehla zem!

Ano. Hned poté se ocitáme ve městě, kde jde o úplně jinou hlavní hrdinku, které zemřel manžel.
Právě ona vlastní obraz Dívka, již jsi tu zanechal, na kterém je vyobrazena Sophie. 
Ze začátku mě tato přítomnost vůbec nebavila, ale postupem času jsem i jí přišla na chuť. Ale na rovinu. Kdyby byla celá kniha vyprávěna prostřednictvím přítomnosti, vůbec by mě kniha nebavila a brala bych to jen jako lepší průměr. Na konci všechno zapadlo, tak jak mělo, přítomnost se prolnula s minulostí a hrdince Liv se změnil celý život. 

Obdivuji na Jojo to, jak si dokáže pohrát s postavami, jejich příběhy, i s námi čtenáři. Přestože jsem celou dobu věděla, že jde o první světovou válku, neustále mi v hlavě šrotovalo a vyskakovaly obrazy druhé světové. (Jde vidět, o jakém období čtu nejraději.) 

I přes některé věci, které se mi tolik nelíbily, hodnotím román kladně a ráda si přečtu knihu Jeden plus jedna, která čeká jen na to, až se do ní začtu. 

Hodnocení: 89%

1 komentář:

Verča Nováková řekl(a)...

Knížka vypadá opravdu zajímavě. Nedávno jsem od autorky dočetla Než jsem tě poznala a to je úžasná knížka a mám v plánu si od ní určitě přečíst ještě něco, ale stále se nemůžu rozhodnout. :( :)
Krásná recenze!