sobota 15. října 2016

Šepotání

              Napsala: Anita Grace Howard

              Přeložila: Magdaléna Stárková

             Vydáno: CooBoo ; 2015

             Počet stran: 416


Anotace: Alyssa slyší šepotání květin a hmyzu, je to dar, který připravil o rozum už její matku. Pocházejí totiž z rodiny Aleny Liddelové, lépe známé coby Alenky z Říše divů, skutečné inspirace Lewise Carrolla, podle níž stvořil svůj proslulý fantaskní svět.


Když se matčin stav zhorší, nemůže už Alyssa své dědictví dál popírat a zjistí, že na těch fantastických pohádkách, které zná z dětství, je víc pravdy, než by se mohlo zdát. Vydává se na útěk, který zavinila už kdysi dávno právě Alice. Trhlinou v zrcadle se dostane do Říše divů, jež je mnohem ponurejší, než jak ji zná z knížek a stáhne s sebou i svého nejlepšího kamaráda a tajnou lásku Zacha. Na druhé straně už na ně čeká podezřelý, ale svůdný Morpheus a provází je při jejich hledání. Ale dá se mu opravdu věřit? 




Slyšet šepotání květin a hmyzu. Je to dar, nebo prokletí? Opravdu všechny ženy v rodině časem zešílejí? To nám může říct jen a pouze Alyssa, která odkrývá veškerá tajemství jejího rodu. 

Kniha Šepotání mě zaujala ne svojí obálkou - upřímně, ta mě vcelku odrazovala- , nýbrž svým námětem. "Převyprávění" Alenky v říši divů, kde je vše naopak, všechno špatně, šílená matka, toto jsou důvody, proč jsem po knize sáhla. 

Ale dostalo se mi toho, oč jsem žádala? 


Alyssa mi jako hl. postava nebyla vůbec sympatická. Nejednou jsem ji chtěla nakopat do zadku nebo alespoň dát facku. Ani ostatní postavy jsem si příliš neoblíbila.  Až na Morfea, kterého - jak už to tak bývá - většina lidí nemá ráda.

Na to, že se příběh z velké části odehrává ve fantaskním světě, ve kterém se já, jako pravý milovník fantasy přímo vyžívám, jsem byla vlastně zklamaná. Často se stávalo, že jsem si nebyla schopná svět představit.  A to už je co říct. 
Neoslovil mě ani milostný trojúhelník. Těch už v knihách bylo a ještě bude... Jeden je ten na první pohled špatný, druhý je bezchybný, obětavý, atd.. Opravdu mě tato tématika nejspíš přestává bavit.


Jakmile jsem knihu dočetla, řekla jsem si, že to nebylo vůbec špatné. Vcelku se to autorce i povedlo! Jenže s odstupem času si uvědomuji čím dál víc, že to nebylo vůbec dobré. Teď nacházím samá negativa!

Jediné, co musím opravdu vyzdvihnout, je autorčin talent psát. Příběh jsem nakonec odsoudila, příliš se mi nelíbila ani říše Divů, ale styl, kterým autorka cokoliv popisuje, sděluje nám pocity postav, podstatné i ty nepříliš podstatné informace, rozhoduje o tom, že knihu musíte dočíst až do konce. 



Na to, jak knihu všichni vychvalují, se mi příliš nelíbila. Ale druhý díl si přečtu. Dám ještě autorce šanci. A upřímně... Chci vědět, jak příběh dopadne. Asi tak, jako všichni, kteří si přečtou první díl trilogie. 

Hodnocení: 3,5 / 5


Žádné komentáře: