úterý 17. ledna 2017

Maličkost

            Napsala: Markéta Baňková

            Vydáno: Argo, 2015

            Počet stran: 256


Anotace: Ve své nové knize autorka opět spojuje beletristický text s vědeckými motivy, které knihu ilustrují a dotvářejí. Tentokrát je jejím tématem biologie. Pod maskou černé komedie se skrývá zkoumání lidské identity, problému, který přinesla dnešní doba nových objevů především v genetice, a s tím související otázky svobodné vůle. Jsme nástrojem vlastních genů? Ovlivňují naše myšlení paraziti? Nebo snad nejvíc vliv společnosti, ve které vyrůstáme? Hlavní hrdina Tomáš je student genetiky vychovaný adoptivními rodiči, pátrající pro vlastních kořenech. Věda formuje jeho pohled na svět, ale tato optika může pokřivovat jeho mezilidské, obzvlášť milostné vztahy.

⬇⬇⬇


Markétu Baňkovou mohou mnozí znát již díky její předchozí knize - Straka v říši entropie. Tentokrát se rozhodla přijít s poněkud jiným tématem. Genetika zapasovaná do běžného života člověka. Student genetiky, který svět vnímá prostřednictvím buněk a veškerých odborných názvů. Popisuje okolí a vnímá ho tak, jako nikdo jiný. A to je právě něco, co v knihách jiných autorů nenajdete. 

Příběh se čte opravdu jednoduše a nemusíte se nijak extra namáhat. Z počátku jsem se obávala pojmů z biologie. Kniha je ovšem psána takovým způsobem, že z textu pochopíte, jaký význam má daný pojem, nebo to k celému příběhu zkrátka nepotřebujete vědět. Nejsem zrovna zapálený biolog, takže takový luxus jsem uvítala a možná se i něčemu novému naučila. 

Nad celým příběhem se vznáší podivná aura, kterou bych si jednoduše představila v barvách přebalu knihy. Kdykoliv nad knihou přemýšlím, nevybaví se mi pouze ilustrace, nebo jen příběh.  Vždy se mi vybaví ona aura v pastelových barvách a uvádí mne do příjemného stavu přemýšlení a tak trošku filozofování nad vším.   

Když se podívám zpětně a promítnu si v hlavě celý příběh, nejedná se o nic převratného. Nicméně - pokud se vám kniha zalíbí a přečtete si ji ve správný čas, budete na ni vzpomínat vždy jako na knihu, ze které se vám příjemně zatočí hlava, budete si připadat jako v jiném světě. Ale ten svět se vám bude zdát důvěrně známý. Nejlepší je knihu číst během deštivého odpoledne v autobuse, nebo jakémkoliv dopravním prostředku. Dodává to knize na tajuplnosti.

Až teď si začínám uvědomovat, že pocit, který ve mně kniha zanechala, se vůbec nedá popsat slovy. Musí si ho každý zažít. Kniha ovšem opravdu není pro každého. Myslím si, že patřím naštěstí mezi menší skupinu čtenářů, kterým se život Tomáše líbil. Proto Maličkost doporučuji všem, kteří netouží pouze po obvyklé beletrii a nebojí se trošku experimentovat na poli genetiky a běžného života smrtelníků...


Hodnocení : 3,5/5

Žádné komentáře: